Než si pořídím kočku

1. Rozhodli jste se pořídit si kočku?

Pokud jste se rozhodli pro život s kočkou, stojí před Vámi několik rozhodujících otázek. Je důležité se nad nimi zamyslet, protože kočka ovlivní Váš život na několik let. Je potřeba si rozmyslet následující:

​

• Chtěli byste ušlechtilou kočku určitého plemene, nebo radši počkáte, jestli Vám osud nepřivede do cesty nějakého opuštěného kočičího "bezdomovce"?

• Chcete raději kocourka, nebo kočičku?

• Velmi důležité je také důkladné zamyšlení nad kvalitou vysněného koťátka.

• Chcete jenom mazlíčka pro potěšení nebo jste ochotni na sebe vzít i starosti, ale také radosti z chovu a výstav?

 

V neposlední řadě byste si měli otevřeně odpovědět na otázky:

​

• Mám na to dostatek času?

• Dokážu zabezpečit krmení koťátka několikrát denně?

• Jsem ochotný snést temperamentní dovádění koťátka?

• Nebylo by lepší pořídit si už dospělého jedince, který je již klidnější?

 

Zdají se Vám tyto otázky velmi nadnesené? Ubezpečujeme Vás, že nejsou. Mějte rovněž na paměti, že koupě ušlechtilé kočičky není laciná záležitost. Proto se snažte přistoupit k tomuto rozhodnutí co nejzodpovědněji, aby jste byli šťastni nejen Vy, ale také Vaše kočka. 

​

2. Kde najít tu pravou?

Určitě máte představu, jak by měla Vaše kočka vypadat. Prolistujte si několik encyklopedií o kočkách. Našli jste tu Vaší? Jestliže ano, podrobně si prostudujte standard plemene, které se vám líbí a nároky vybraného plemene. Ne všechny kočky se hodí do malého panelákového bytu. Pokuste se získat kontakty na chovatele Vašeho vybraného plemene. Možností je několik: navštívit nejbližší výstavu koček, prolistovat několik chovatelských časopisů nebo se porozhlídnout na internetu.

 

Zkuste oslovit některé chovatele, případně si domluvte nezávaznou návštěvu. Seriózní chovatel Vám rád ukáže svoje chovné jedince a nebude mít problém otevřeně mluvit o pozitivech i negativech plemene. Je však přirozené, že záporů bude daleko méně. Kočky jsou přece součástí jejich života a rádi přehlédnou i nedostatky svých miláčků. Všímejte si prostředí, ve kterém kočky žijí, i jejich fyzické a psychické kondice. Ptejte se na jaké onemocnění chovatel svoje chovné kočky preventivně testuje, nebojte se požádat o ukázání výsledků těchto testů. Seriózní chovatel, který svá zvířata opravdu testuje, s tím nebude mít problém a vše vám rád ukáže. Jestliže Vám nabízejí koťátka bez průkazu původu, otevřeně se zeptejte proč! Pozor, jsou totiž 2 druhy chovatelů! Chovatelé a kočičí množitelé. Jestliže máte smůlu a rozhodnete se pro koťátko z druhé skupiny, může se Vám lehce stát, že namísto vysněného mazlíčka budete mít doma nezvládnutelného introverta a nebo si dokonce domů přivezete nemocné koťátko, mnohdy zatížené genetickými vadami, které vznikají nevhodným pářením. S tím si množitelé hlavu nelámou, bohužel. 

​

​

 

3. Vhodný věk pro odběr a výchovu kotěte

Pro správný duševní vývoj koťátka je velmi důležitý kontakt s lidmi už v prvních týdnech života. Pro jeho správnou socializaci má zase nezaměnitelný vliv jeho okolí ve 3. měsíci života. Proto nikdy neodebírejte koťátko dříve než po 12. týdnu života! I kdyby Vás chovatel ujišťoval, že je už samostatné a čistotné. Je to ve Vašem zájmu. Mladší koťátko v cizím prostředí automaticky začne hledat matku. Citová jizva, kterou způsobí předčasné přetrhnutí pouta s matkou, napáchá nenapravitelné škody na jeho psychice. Naproti tomu kotě od tří měsíců věku útokem zkoumá nové prostředí. V krátkých okamžicích mu může matka a sourozenci chybět, ale při tom množství nových podnětů a pachů, na ně hravě zapomene. Je velmi vhodné, abyste v této fázi trávili s koťátkem co nejvíce času. Koťátko si bude hledat náhradu za přetrhnuté pouto s matkou a velmi ochotně si bude vytvářet vztah k Vám. Hodně se mu věnujte a hrajte si s ním. Sami budete překvapení, jak rychle se naučí reagovat na Váš hlas a jak rychle pozná Vaše kroky. 

​

4. Jak vybrat správné koťátko?

Jestliže jste si už vybrali to pravé plemeno a pravého chovatele, zůstává už pouze vybrat si to správné koťátko. Při návštěvě si ho pozorně všímejte. Jeho chování Vám napoví, jakou bude mít povahu. Některé koťátko přímo srší zvědavostí si Vás obhlídnout zblízka, dá se pomazlit na rukách, jiné můžu být ostýchavější a potřebuje více času, aby se osmělilo. Další je zase tolik aktivní, že na Vás vůbec nemá čas. Podstatné však je, aby bylo koťátko čisté, hravé, reagovalo na podněty a působilo zdravým dojmem. Seriózní chovatel Vám bude umět přiblížit povahu jednotlivých koťátek a může Vám doporučit, které by nejvíc vyhovovalo Vašim požadavkům. 

 

5. Kočku nebo kocoura?

Mnozí zájemci bojují s otázkou, zda je lepší kočka nebo kocour. Pokud se nemíníte zabývat dalším chovem, je to v podstatě jedno. Je totiž rozumné koťátko po dosáhnutí pohlavní zralosti nechat kastrovat. U kocourů se tak odstraní nepříjemné značkování, u koček hlučné hlasové projevy při říji. Mnozí se bojí kastrace kvůli psychickým a fyzickým změnám. Faktem však je, že kastrované zvíře je klidnější, vyrovnanější, přítulnější a odbourají se nevrlé nálady a nedůtklivost způsobená kolísáním hormonální hladiny. Co se týká morfologických změn, nedochází k tak výrazným změnám, když se kastruje už dospělý jedinec. Pohybem a správným stravováním se dá předejít po kastraci hrozící obezitě. 

​

6. Kvalita versus cena

Mnozí chovatelé se Vás hned na začátku optají, o jak kvalitní koťátko máte zájem. Kvalita koťátka nemá nic společného s charakterem ani s povahovými rysy. Jsou tím myšlené vizuální předpoklady, zda koťátko splňuje více nebo méně přísné standardní kritéria daného plemene. Čím více se koťátko přibližuje ke standardu, tím je tzv. kvalitnější, ale tím je také vyšší jeho cena. Jestliže hledáte koťátko pro roli přítulného společníka a mazlíčka, určitě Vám nebudou vadit výše posazená ouška nebo neúplná či chybně vybarvená bílá ponožka. Tato koťátka jsou cenově přístupnější, nesmí se však použít k další reprodukci. Jestli máte chovatelské a výstavní ambice, buďte při výběru chovatelské stanice a vhodného koťátka ještě důslednější. Navštivte několik výstav, zkuste přirovnat vystavované jedince ke standardu plemene, případně si nechte vysvětlit úskalí plemene. 

​

7. Koťátko nebo radši dospělou kočku?

Jestliže trávíte více hodin mimo dům a i přesto byste chtěli kočku, popřemýšlejte o koupi už dospělého jedince. Malé koťátko potřebuje krmit několikrát denně. Je potřeba mu věnovat mnoho osobního času, hrát si s ním a učit ho, co se smí a co ne. Také musíte občas obětovat nějakou shozenou vázu nebo jinou neplechu. Jestliže na to nemáte čas, nikdy nevychováte z koťátka přítulného společníka podle Vašich představ. Nebojte se koupě už dospělého jedince. Kočka si umí i v dospělém věku vytvořit vztah k novému majiteli a vyhnete se tak nástrahám spojeným s výchovou koťátka. Pro zaměstnané lidi je však ideální obstarat si kočičky dvě. Nebudou Vás tlačit výčitky svědomí, když se zdržíte déle v práci, ani když na ně nebudete mít čas. Dvě kočky se spolu nebudou nikdy nudit, vybíjí si vzájemně přebytečnou energii a postarají se o to, aby měly dostatek pohybu. Jestliže máte chuť, můžete se kdykoli zapojit do jejich her nebo můžete být klidně pouze pasivním účastníkem. Velmi příjemné může být i jejich vzájemné „soupeření“ o Vaší přízeň. Dvě kočky nevyžadují o mnoho více starostí. Rovněž finanční náklady výrazně nestoupnou. Právě naopak, ušetříte poplatky za veterináře. Kočka, která žije o samotě, často podléhá depresím, má sklony k obezitě a je náchylnější na infekce. Dvě kočky se udrží ve formě nejen fyzické, ale i psychické a Vás bude těšit pohled na vždy dobře naladěná zvířátka v dobré kondici. 

 

A o to nám přece jde. Chceme, abychom byli šťastní nejen my se svojí kočkou či kočkami,
ale aby i ony byly šťastné s námi!!!

​